Už jsme si zvykli, že některé roky jsou na kvalitní hudbu bohaté a jiné chudší. Ten uplynulý bude z mého pohledu spadat do té druhé kategorie. Žádná z nemalého množství nahrávek, jež si našly cestu k mým sluchovodům, si nezaslouží nálepku „mimořádné mistrovské dílo“, ale najde se pár takových, které jsou dle mého velmi dobré a stojí za pozornost...
Na to, že Motörhead byli považováni za totální odpadlíky scény a za tři ztracené existence, které to dotáhnou leda tak do léčebny nebo na krchov, si deska „Overkill“ vedla znamenitě. Pro Lemmyho a jeho partu znamenala velký průlom, do hitparád kromě ní dostal také dva roky starý debut a ve Velké Británii se pomalu mluvilo o nové senzaci. Punk už umíral, v křečích se měnil na elektroničtější podobu post-punku a nové vlny, což nebyla cesta, kterou by se Motörhead chtěli vydat. Jejich synonymem byla neurvalá kytarová hudba, neomalené texty ..
Vznik druhé řadovky Krejdlů je nutné začít výpisem historických událostí, které stály za jejím zrodem. Album nejprve nahrávala stejná sestava, jež se postarala o debutový zápis. Právní potyčky s firmou "Crap"cophnous Records (jak tento label nazývá Dani Filth) ale zavinily rozpad kapely na dvě poloviny a s tím spojené ukončení nahrávacího procesu. Návrat k příslušnému materiálu proběhl až o dva roky později, a to v sestavě, která stvořila EP "V Empire...". Došlo k úpravám, které přes soudobé proklamace nebyly nijak zásadní,..
Jen málokterému albu se (naštěstí) dostane tak smutné propagace, jako třiadvacáté řadovce britských melodiků Magnum. Pět dní před vydáním alba „Here Comes The Rain“ zemřel jeden z pilířů kapely, kytarista a skladatel Tony Clarkin. Spekulovat nad tím, zda Magnum ještě někdy budou mít důvod jít do studia, je předčasné (byť bych na to nevsázel), nicméně fakt, že hudební svět opustil velmi osobitý, plodný autor a duše kapely, je nezpochybnitelný. Na to, že se při poslechu „Here Comes The Rain“ nevyhnete nostalgii, ..
Rok 2023 byl náročný, ačkoliv to vlastně říkám pokaždé. Letos jsem se věnoval více své literární činnosti, a tak článků ode mne bylo méně než dřív. Když píšu příběhy, dělá mi to radost. Ale potřebuji k tomu hudbu. I proto jsem stihl toho naposlouchat celkem dost. Bylo víc nebo méně „skvělých“ alb oproti minulému roku? Těžko říci. Neměl jsem tentokrát žádného jednoznačného favorita, ale hodně desek se mi moc líbilo. Tady je výběr z nich a ještě něco navíc.
..
Ať už si o tvorbě Harleje člověk myslí cokoliv, je jasné, že v českých luzích a hájích je kapela jistým druhem fenoménu. Vyčítat se jí dá mnohé, od stylizované pražsko-vesnické image, přes stále se opakující nápady (což se kapele, co hraje třicet let, vytýkat až tak nedá) až po některá alba, která koketovala se silným podprůměrem. Nedá se jí upřít především to, že dokázala získat širokou posluchačskou základnu a má řadu hitů, které znají i ti, jenž o rockovou hudbu nezavadí. Do jisté míry ji lze přičíst k dobru, že dokázala nahradit tak osobitého zpěváka,..
V loňském roce se možná neurodilo tolik prvotřídních alb, nicméně hudebních počinů, které se dají označit jako velmi dobré, vyšla celá řada. I proto jsem bilanční výčet doplnil o dvě obsáhlé podtabulky, včetně thrashmetalové sekce. Ve všech případech jde o díla, která by se měla v přehrávačích ohřát déle, nežli jednu jedinou sezónu. V celkovém měřítku je tedy možné uplynulý metalový rok hodnotit jako úspěšný a v rámci předchozích let v pohodě konkurenceschopný. ..
V dnešní záplavě muziky, v níž tisíce kapel rozmělňují stále dokola jednu či dvě povedené desky, nutno vyzdvihnout album, které si skupina hýčká v kolébce několik let, vydá nezapomenutelnou nahrávku a potom se nad ní zavře voda. Málokdo si dnes přidá na poličku dvacáté sedmé cédečko od stejného autora, jehož produkci od sebe rozlišíte jen podle barvy obalu. To se vám u progresivně rockových Holanďanů I Spy nestane. Pídění po jejich prvních dvou albech vydaných na přelomu osmdesátek v očekávání ..
Jestliže si před dvěma lety Pink Floyd svou existenci bez Syda Barretta nedokázali představit, protože podivínský frontman byl ztělesněním jejich psychedelických vizí, do roku 1969 šla parta jako pevná čtveřice, v níž už pro Barretta místo nebylo. Roli frontmana převzal naplno David Gilmour, přestože se o ni musel dělit se stále ambicióznějším basistou Rogerem Watersem, který po Barrettovy přebíral skladatelské otěže a na konci šedesátých let ho šlo označit ..
Rozjedete si sólový projekt a postupně se z něj vylíhne kapela kapela s mezinárodním složením. Takhle by se ve stručnosti dal popsat příběh československé prog metalové party Ions, která na sklonku loňského roku vydala druhé album „Counterintuitive“. Troufnete si odhadnout, jaký koncert Ions potvrdili nejrychleji? I to je jedna z věcí, které prozradí zakladatel Ions Jakub Tirčo. ..
Asi nikdo nepochyboval po o tom, že se Amalie Bruun po éterické a folkem skrz na skrz prosáklém albu „Folkesange“ nevrátí k původnímu atmosférickému black metalu, jaký prezentovala na prvních dvou deskách. Jimi si esoterická kráska získala pozornost metalové komunity a jistý obdiv, neboť se pustila do temné a zlé hudby, ovšem až s „Folkesange“ předvedla, kde leží její skutečné kořeny. Že za to slízla pár nenávistných komentářů, které mluvily o zradě metalu (skutečně ještě v dnešní době…?) vůbec nevadilo, ..
Přestože kapela In Victory ještě nevydala plnohodnotný nosič, celkem často své fanoušky obdaří nějakým singlem nebo ípíčkem. Stalo se tak i na začátku letošního roku, kdy vyšlo EP s názvem "Ignited", jehož obsah pokračuje v produkci oslavného a v každém momentu pozitivního power metalu, se kterým nešlápne vedle žádný příznivce inkriminovaného žánru. A jelikož zároveň došlo k produkčnímu posunu, můžeme rovnou mluvit o nejlepším příspěvku kapely...
Když v době covidové patálie italští Secret Rule vydali desku „Quarantine: The Other Side of Us“, na které se pustili do předělávek mj. Eminema, Amy Winehouse, či Tears For Fears, jako by překročili bludný kořen a docela intenzivně šlápli na krk tvrzení, že začínají chytat hodně zajímavou formu. I když od té doby vydali další dvě alba, předcovidový zápis „Against“ zůstal nejpovedenější (a zdánlivě nedosažitelnou) položkou v diskografii kapely. Proto nepřekvapí, že sestava kapely se od té doby proměnila a zakladatelé (zpěvačka Angela Di Vincenzo a kytarista Andy Menario)..
Nelze přehlédnout, že se pražská parta Škwor vypracovala mezi nejúspěšnější české kapely a nepotřebovala k tomu tupé soutěže typu Slavíka ani estrádní televizní show na Nově. Za Škworem stojí poctivá práce, která sice během let přinesla řadu kompromisů, ale je jen málo těch, kteří by dnes partu Petra Hrdličky chtěli slyšet jako bandu sprosťáků z doby, kdy pod názvem Skwar vydali trochu úsměvný debut "May Day". Když porovnáme debutovou desku a alba z posledních let, je možné mluvit o zradě původních ideálů nebo o komerční přizpůsobivosti,..
Start Motörhead byl pozvolný a dlouhou dobu to vypadalo, že Lemmy po konci u Hawkwind vsadil na špatného koně. Album „On Parole“ leželo v šuplíku, když jej firma odmítla, takže ho kapela z větší části přehrála na plnohodnotný debut „Motörhead“, který vyšel v roce 1977 přímo do víru punkové horečky. To nebyla pro Lemmyho a jeho obnovenou partu, v níž se etabloval jak kytarista Eddie Clarke, tak bubeník Phil Taylor úplně nejlepší doba, ale nakonec byli vzati na milost jak maličkou vydavatelskou firmou Chiswick, jež si však od první desky slibovala více,..
Stejně jako je temná podstata kapely, byly často temné okolnosti, které provázely její vývoj. Někdy v půli devadesátých let se zkomplikovaly vztahy s vydávající firmou Cacophonous Records, která podle Daniho Filtha neplnila své finanční závazky. Konflikt se dostal až před soud, jenž nařídil Krejdlům nahrát ještě jednu nahrávku pro příslušný label. Vzniklo tak EP "V Empire, or Dark Faerytales in Phallustein" (fanoušky překřtěné na stručné "Vempire"), které postupem času nabylo natolik kultovních rozměrů, že si plně zaslouží svoji vlastní recenzi...|
Dnes je 19.8.2025, svátek má Ludvík
|
| Úvodník: |
|
Špatná zvuková produkce, část milióntá první |
Redaktorská bilance roku 2023 - Moloch
|
[19.01.2024] |
|
[18.01.2024] [hodnocení: 7/10] |
CRADLE OF FILTH - Dusk and Her Embrace
|
[18.01.2024] [hodnocení: 8/10] |
|
[17.01.2024] [hodnocení: 7/10] |
Redaktorská bilance roku 2023 - Tomáš Marton
|
[17.01.2024] |
|
[16.01.2024] [hodnocení: 6,5/10] |
Redaktorská bilance roku 2023 - Petr Štěpnička
|
[16.01.2024] |
|
[15.01.2024] [hodnocení: 10/10] |
|
[15.01.2024] [hodnocení: 6/10] |
|
[14.01.2024] |
|
[13.01.2024] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[13.01.2024] [hodnocení: 8,5/10] |
|
[12.01.2024] [hodnocení: 8,5/10] |
|
[12.01.2024] [hodnocení: 7/10] |
|
[11.01.2024] [hodnocení: 10/10] |
CRADLE OF FILTH - V Empire, or Dark Faerytales in Phallustein
|
[11.01.2024] [hodnocení: 8,5/10] |